Neonové nápisy těch nejkřiklavějších barev, deštěm zbičované úzké uličky Tokia, nad davy se tyčící Millennium Tower. Už několikátý návrat do nechvalně proslulé čtvrti Kamuročo by se mohl leckomu zajíst, a přesto, nějakým záhadným způsobem, působí ústřední setting akční série Yakuza nově a neokoukaně. Jako kdyby vůbec nezáleželo na tom, že znám nazpaměť každý temný kout tohoto mafiánského ráje.
Veteráni se ve spin-offu Judgment jednoduše nemají jak ztratit, i tak je ale čeká celá řada novot a především zcela nová příběhová linka, která hráče nezatěžuje dějstvím z hlavní série. Díky tomu si exotickou a adrenalinovou akci užijí také novopečení gangsteři, kteří k Yakuze dosud ještě nepřičichli. V případě nejnovějšího titulu od japonských Ryu ga Gotoku by naopak měli nyní těžce inhalovat.
Zapomeňte na Kazumu a Haruku a vlastně všechny postavy, které jste poznali za několik posledních her. Judgment, ač se stále točí kolem yakuzy, vypráví příběh z druhé strany barikády a představuje zcela nové tváře. Ústřední hrdina Jagami Takajuki býval elitou mezi právníky, králem soudních síní. Jeho hvězdná kariéra se ale otřásla v základech poté, co jeden z jeho úspěšně obhájených klientů zavraždil svou přítelkyni a zapálil byt.
Jako vždy tragickou událost doprovázela řada nejasností, Jagami se proto rozhodl schovat odznak advokáta do zadní kapsy a stal se soukromým detektivem, který pro pěsti a výhrůžky nechodí úplně daleko. Pochroumaná minulost začne znovu vyplouvat na povrch až ve chvíli, kdy začne vyšetřovat brutální sériovou vraždu členů yakuzy, do níž je zapletená jedna rodina z klanu Tódžó.
Jagamiho ztvárnil populární japonský herec Takuja Kimura, i bez této informace je ale jednoduché si charismatického detektiva oblíbit. Chvilkami je to cynický hláškař, jindy se zase přemění na bojovníka s nespravedlností, z větší části jde ale o zlomeného člověka, který každý den bojuje s ozvěnami minulosti. Není na to ale sám – po jeho boku stojí horká hlava a bývalý mafián klanu Tódžo, Kaitó Masaharu. Obě postavy, ač se svou povahou znatelně liší, jsou skvěle napsané (opomenu-li některá japonská klišé) a dobře se doplňují od začátku do konce. Jinou dvojici byste do odhalování obrovské konspirace prostě nechtěli.
Jak jsem naznačil v předchozích odstavcích, i přes svou spletitost je zbrusu nová zápletka o poznání stravitelnější a v mnohém nahrává hráčům, kteří se do Yakuzy ještě nepustili. Ani to ale nemusí stačit k tomu, aby se nováček úspěšně dostal do poměrně exotické série. Tradičně je na místě připomenout, že přirovnání k „japonskému GTA“ nemůže být ještě dál od reality a kromě Sleeping Dogs mě popravdě nenapadá moc her, které by mohly s tituly od Ryu ga Gotoku sdílet stejnou škatulku. I Judgment je věrný svým kořenům – v jádru to je příběhová mlátička s bizarními momenty, nad kterými občas bude západní hráčstvo kroutit hlavou fascinací či nepochopením.
Přímých odkazů na události z dob minulých je ve hře pomálu a ke skalním fanouškům série bude spíše promlouvat samotné prostředí. Bar New Serena najdete na stejném místě, nejinak tomu je i v případě obchůdku Don Quijote nebo herny Sega Arcade. Ačkoliv jsem v předešlých dílech s radostným výskotem přivítal výlet do Hirošimy či Ósaky a tajně jsem si přál se podívat i do jiných části Šindžuku nebo Tokia, návrat do Kamuroča ale prostě funguje jako příliš dobře mířená nostalgická facka. Zároveň také slouží jako lákadlo pro nováčky, kteří mají chuť se projít po fiktivní verzi reálného Kabukiča.
Prostředí je to relativně malé, v porovnání s velkými západními tituly až klaustrofobní, o to víc ale hýří životem, detaily i noirovou atmosférou. Vaši detektivní práci budou doprovázet velké neonové cedule, desítky automatů na pití, nešťastní obyvatelé v nesnázích i podvodníci, kteří zpravidla o chvilku později končí držkou dolů v kaluži vlastní krve. Autenticitu Kamuroča pak podtrhávají reálné značky a názvy podniků, jako je zmíněný Don Quijote nebo fastfoodový řetězec Matsuya.
Náplň hry se na první pohled změnila. Značná část úkolů má nyní blíže k detektivním adventurám – hledáte stopy, zkoumáte interaktivní body, oblionovsky páčíte zámky, v převlecích pronásledujete podezřelé, vyslýcháte je a v nouzi i mlátíte, pokud nechtějí kápnout božskou. Podobné schéma se objevuje i ve vedlejších zakázkách (které jsou ovšem o dva řády ujetější) a jako zpestření klasické hratelnosti fungují detektivní úkony skvěle.
Do komplexnosti vyšetřování jako v L.A. Noire má nicméně na míle daleko. Na rozdíl od Phelpse se zde můžete navíc opřít o mobilní telefon (sloužící zároveň jako menu hry) či dokonce drona, který se hodí při sondování okolí či pronásledování. Příjemným překvapením je i vícero možností, jak přistoupit k vyšetřování, jen počítejte s tím, že většinou vyústí nastejno.
Radikální revoluci v hratelnosti ale nečekejte. I přes všechny nově nanesené vrstvy i neokoukanou zápletku je Judgment převlečenou Yakuzou se vším všudy, co k ní patří. Cutscény jsou stále poutavé i ukecané, souboje zůstávají příjemně plynulé a dynamické a minihry nadále slouží jako příjemná pauza od rubání gangsterů, ožralých otravů a drzých pouličních hrubiánů.
Souboje nicméně nadále tvoří gró gameplaye. Prát se budete téměř na každém rohu, až vás posledních fázích hry možná začnou neustálé potyčky s obyvateli Kamuroča otravovat, do té doby ale jde o skvělou zábavu. Oproti některým dílům Yakuzy umí Jagami dva bojové styly – první je vhodný na jednotlivé nepřítele, druhý zase na boj proti přesile. Když pěsti nestačí, i v tomto díle si můžete vypomoci tím, že popadnete ceduli (či jiný předmět) a párkrát s ní zaklepete gangsterům na hlavu. Nechybí ani parkour, komba či efektní (a občas i vtipné) slowmo ukončováky. Realističnost nehledejte, japonské akčňárny jsou prostě takové.
Střety s bossy jsou v Judgmentu náročné a bez trošky grindování se bude Jagami potit jako my v redakci. Souboje povětšinou doprovází quick-time eventy a několik různých fází, navíc může hlavní postava obdržet vážná zranění, která uzamknou část životů, dokud nezajdete za doktorem nebo nepoužijete medkit. Není proto od věci se na silnější protivníky dopředu připravit, nahnat si do rezervy pár levelů navíc a odemknout několik pasivních vlastností či nových chvatů. Zde se rozhodně neztratí.
V Judgment samozřejmě nechybí ani minihry. Zpět jsou šipky, majong či poker, nově ale přibyly i závody s drony, které jinak slouží ke sledování podezřelých. Své létající stroje můžete, stejně jako třeba autíčka na ovládání v Yakuze Kiwami, upravovat a vylepšovat do sytosti. Ve VR hře Paradise máte zase možnost si procvičit bojové techniky a odemykat výzvy. A japonská obsese baseballem se zde promítá v centru na odpalování míčků. Návratu se dočkaly i automaty na plyšáky (včetně neuvěřitelně otravných zvuků) či retro tituly z pačinkových heren. A až vás všechny minihry unudí, můžete se vydat zpět do své kanceláře a řádně ji vybavit nakoupenými či z questů získanými předměty.
Snad asi nebudu daleko od pravdy, že nováčci nejspíše sáhnou po nabízeném anglickém dabingu. I přes své kvality silně doporučuji zvolit původní japonské znění, které mnohem lépe sedí k mimice i gestům postav na obrazovce (a přinejmenším nahrává další bodíky celkové autenticitě). Obecně vzato je zvuková stránka Judgmentu na špičkové úrovni stejně jako grafická, byť bych možná ocenil méně agresivní blur.
Výtek je opravdu pomálu. Oproti důležitým cutscénám nejsou některé nadabované. U remasterů jsem absenci mluveného slova odpustil, u tak velké hry, jako je Judgment, mi už trošku chybí. Místy jsem se hodně také pral s quick-time eventy (hlavně při pronásledování utíkajících zloduchů) nebo s ovládáním drona, s trochou cviku se ale dají tyto nepříjemnosti překonat. Na bugy jsem nenarazil žádné a načítací časy jsou i na klasické PS4 přijatelné.
Jestli autoři slibovali velké změny, možná se měli držet trošku na uzdě, na druhou stranu nedokážu onu podobnost s jinými díly ze série Yakuza vnímat negativně. Je to zaujatost? Fanboyismus? Možná. Spíš ale věřím, že vývojáři z Ryu ga Gotoku jednoduše odvedli fantastickou práci a vypustili do světa další titul, který jen několika málo neduhy. Skvěle trefili dávkování obsahu i balanc mezi novými prvky a osvědčenou hratelností, kterou šlechtí už více než dekádu. To za mě stačí k tomu, aby se Judgment mohl zařadit mezi nejlepší herní zážitky letošního roku. Kdo ale čekal společně s novou značkou také razantní změnu, bude trošku zklamaný.
