Bylo nebylo, v zasněženém Finsku vzniklo studio Frozenbyte. S radostí rozjelo sérii Shadowgrounds, největšího rozmachu se však dočkalo s pohádkovým Trine. Měli se se docela dobře, pak ale přišel třetí díl série, po kterém fanoušci na milované studio lehce zanevřeli.
Přechod do třetí dimenze milované trojici hrdinů nevyšel. Finští vývojáři si od své vlajkové série dali na pár let pauzu a já, jakožto fanoušek druhého dílu, jsem na Trine zcela zapomněl. Z mého nezájmu mě probudilo až letošní překvapení v podobě gamescomové pozvánky na hratelnou ukázku čtvrtého dílu.
Samozřejmě jsem byl skeptický. Early access a přechod do 3D pověst série značně pošramotily. Nicméně hned po příchodu do velmi nenápadného stánku jsem byl mile zaskočen, a to nejen velmi vřelým přivítáním od dvou finských vývojářů.
Trine 4 se totiž vrací k 2.5D kořenům série. Jak je již tradicí, svět i postavy jsou malebné a nebál bych se říct, že mi grafika přišla jako herní ekvivalent starých animáků od Disney nebo dětských knížek. A co víc, i příběh a dabing působí příjemně hravě. Vývojáři mi například ukázali level, kdy třem hrdinům pomáhal magický tuleň. Tomu na oplátku zase hrdinové pomohli od jeho noční můry.
Celý příběh se točí, jak už podtitul hry napovídá, kolem postavy jménem Nightmare Prince. Toto princátko převádí noční můry ve skutečnost a je jen na nás, abychom ho v kooperaci nebo o samotě zastavili. Zasazení tak sice může znít trochu jako od bratří Grimmů, ale žádné lekačky či psychologický horor zde nečekejte. Pořád jde o velmi přívětivou adventuru mířenou především na mladší hráče.
Už během prezentace dvou vývojářů bylo jasné, že se v Trine 4 budeme moci pořádně vyřádit. Všichni tři hrdinové totiž dostali upgrady nejen v podobě nových schopností, ale především v možnostech dané skilly kombinovat. Skvělým příkladem byla kreativita vývojářů. Místo aby si vyvolali plošinu a roklinu po ní překročili, vyvolali kostku, jeden z vývojářů se na ni postavil a druhý ho pomocí úderu štítem přes roklinu vystřelil. Popravdě se jim to povedlo až na druhý pokus, přesto to byl perfektní příklad možností spolupráce.
Pokud na druhou Trine 4 plánujete hrát o samotě, mám i pro vás dobré zprávy. Na závěr prezentace jsem dostal možnost si vyzkoušet první level na Switchi. S kouzelníkem Amadeem jsem prohopsal malebnou zasněženou krajinou a po cestě zanechával spoušť v podobě magických kostek a pokácených stromů. I v tomto levelu si hrdina udělal kamaráda, tentokrát šlo o horského kozla, jenž s radostí pomáhal s právě zmíněnými stromy. A za celých deset minut mi ani trochu nevadilo, že jsem hrál sám.
Hratelnost se na přenosné konzoli držela standardu série – byla příjemná a intuitivní. Hraní doma bude stále skvělým zážitkem a na televizi či kvalitním monitoru se bude Trine 4 vyjímat, přesto nejlepší verze bude asi právě ta pro Nintendo Switch. Jde o zábavu pro celou rodinu a Mario či indie tituly budou mít v počinu od Frozenbyte pořádnou konkurenci.
Trine 4: The Nightmare Prince očekávejte za pár dní, vychází totiž už 8. října na platformách Steam, PS4, Xbox One a Nintendo Switch. Pakliže budou všechny úrovně zábavné jako ta na Gamescomu, mohu hru jedině doporučit.
Filip Navrátil
Trine 4 jsem nainstaloval, po půl hodině pokusů o hraní pomocí gamepadu se ztratil v ovládání, a hru vymazal. O konfiguraci více ovladačů jsem se ani nepokoušel.