Autentický, originální a nelítostný. Ukrajinský S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl slaví 15. výročí

Je to ode mě trošku pokrytecké. Této střílečce bych nejspíše nevěnoval samostatný článek, kdyby nedaleko našich hranic nezuřila válka. Na druhou stranu jsou 15. narozeniny ukrajinské hry S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl dobrým důvodem, proč si připomenout nesmírně atmosférickou a originální akci, která ve své době neměla obdoby. Zpětně bych si troufl říct, že byl titul kyjevského studia GSC Game World v mnoha ohledech přímo nadčasový, ač místy ošklivě rozbitý a nelítostný. Co mě na hře bavilo nejvíce a jak probíhala má krátká konverzace s vývojáři, kteří ve své domovině čelí ruským raketám?

Když si zpětně projíždím line-up na Wikipedii, rok 2007 byl mimořádně napěchovaný špičkovými tituly. Vyšel první Bioshock, Portal, Call of Duty 4: Modern Warfare, Mass Effect, Zaklínač či Crysis, druhá epizoda k Half-Life 2 nebo The Elder Scrolls IV: Oblivion. Štědré herní žně, povídám vám s nostalgickou slzou v oku! O to větší zázrak je, že si Stalker i přes drsnou „západní“ konkurenci dokázal získat srdce spousty hráčů.

Neměl to rozhodně jednoduché. Vývojáři před lety sami zpětně přiznali, že se produkce zasekávala na celé řadě zásadních designových chyb i přešlapů managementu, což vyústilo v sérii odkladů. Sami byli navíc příliš ambiciózní a ve výsledku museli osekat nemalou část nápadů a funkcí, aby po sedmi letech utrápeného vývoje mohli pustit hráče do nehostinné Zóny.

Pamatuji si několik rýpavých poznámek tehdejších novinářů, kteří byli nešťastní ze psaní názvu S.T.A.L.K.E.R. (s dovolením už budu psát zjednodušenou verzi bez teček, díky za pochopení), s příchodem finální verze hry ale přišly mnohem vážnější průšvihy. Předně byl Stalker hodně špatně optimalizovaný – běžel mizerně i na relativně výkonných sestavách, padal při načítání mezi lokacemi a byl prolezlý bugy a nedodělky. Zkrátka se autorům nepodařilo nabídnout bezchybný technický stav. Ale dobře, to neumí spousta studií ani dnes a s mnohem větším budgetem.

I přes všechny tyto strasti dokázal Stalker zazářit. Hutnou atmosférou, která se ve vybraných scénách mohla rovnat hororovým titulům. Velkým světem a neokoukaným zasazením do černobylské Zóny, do níž by západní studia nejspíše jen tak nepáchla. Originálními nápady a zajímavými designérskými rozhodnutími, díky kterým hra nepřipomínala ani tak čistokrevnou střílečku jako spíše RPG.

Dnešní optikou byl Shadow of Chernobyl skoro až nadčasový, pokud vezmeme v potaz, že přinesl prvky, kterými se chlubí většina dnešních akčních titulů. Jakž takž otevřený svět, mix FPS a RPG prvků či špetka survival mechanik, které se dočkaly velkého rozmachu až několik let později s příchodem let’s play videí.

To vše dokázalo Stalkerovi zajistit vyhřáté místo v paměti hráčů, třebaže byl co do hratelnosti nevybalancovaný a technicky mizerný. Coby teenager jsem ale měl posunutý práh bolesti, takže mě netrápilo, že hra běžela okolo 20 FPS (v lepším případě), padala každou půlhodinku a některé střety jsem kvůli akutnímu nedostatku nábojů absolvoval tak padesátkrát.

Shadow of Chernobyl mě prostě bavil – slovanskými reáliemi, pitím vodky ke zmírnění dopadů radiace (jsem abstinent, v reálu bych se tedy asi pozvracel), soubojem frakcí i ztvárněním mutantů, ze kterých jsem kadil bujón. Hra byla svou surovostí autentická a nepůsobila jako stá variace již viděného a zažitého. Asi nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že jsem v tom nebyl ani zdaleka sám.

Jak zvládají vývojáři válku na Ukrajině?

Odhalení vývoje Stalkera 2 se neslo ve znamení nostalgické euforie i štiplavých komentářů, zda bude vývoj opět trvat sedm let jako v případě Shadow of Chernobyl. Ještě před několika měsíci šlo spíše o rýpavou nadsázku, nyní je ale osud hry nejistý. Ruská invaze na Ukrajinu pozastavila celý vývoj a s největší pravděpodobností se pochopitelně nedá počítat ani s avizovaným datem vydání, které bylo původně stanoveno na 8. prosince tohoto roku.

Sami vývojáři na sociálních sítích oznámili, že jejich prioritou je momentálně zajistit bezpečí pracovníků studia a přežít válečnou krizi. „Až vyhrajeme, budeme pokračovat s vývojem,“ vzkázali zaměstnanci GSC Game World ve videu s dramatickými záběry plné sutin, hořících vraků a zraněných civilistů.

Jakožto novinář jsem se pokusil vývojářům ozvat, aby popsali svou současnou situaci. Správce twitterového účtu studia mi potvrdil, že jsou zatím všichni v pořádku. „Kontaktní boje se ještě nepřenesly do centra Kyjeva,“ podotkl bez dalších podrobností. (Pro jistotu dodám, že jsme si psali 15. března, kdy byla situace v ukrajinské metropoli relativně klidná.)

Denně chodí tvůrcům obří množství podpůrných zpráv, kterých si nesmírně váží. Fanoušci se prý přestali zajímat o hru jako takovou jako spíše o bezpečí vývojářů. „Měl jste štěstí, v současnosti je nad naše síly odpovídat všem. Na sociálních sítích přispíváme spíše sporadicky, máme nyní jiné starosti. Ale těší nás ta obří vlna podpory. Budeme rádi, když v tom budou pokračovat. Napsali jsme pár příspěvků, jak mohou Ukrajině pomoci,“ pokračoval správce twitterového účtu, který se v naší krátké konverzaci zapomněl představit.

Vývojáři podle jeho slov chtěli navštívit letošní Gamescom, který bude po dvouleté pandemické pauze zase naživo. Zatím ale pouze šlo o nápad v raném stádiu plánování. Na další dotazy už jsem nedostal odpověď, což ale tvůrcům nemám ani náhodou za zlé. Můžu být rád, že se se mnou za takové situace dokázali bavit.

Podtitul ke Stalkerovi 2 se mezitím dočkal změny na Heart of Chornobyl, která podtrhuje ukrajinskou výslovnost. Stejně tak tvůrci oznámili, že se hra (poměrně nepřekvapivě) nebude prodávat v Rusku ani Bělorusku. Zda se vůbec někdy dočká světla světa, bude záležet na výsledku války na Ukrajině. Boj není ani zdaleka u konce a Kyjevem zase zní sirény…

UPDATE: Podle letitého herního publicisty Pavla Dobrovského (kterého můžete znát z časopisu Level nebo projektu Retronation) se studio GSC Game World přesune z Ukrajiny do České republiky. Sdělil to na svém Twitteru bez dalších podrobností. Herní web Vortex v úterý potvrdil ze svých zdrojů, že se studio bude nejspíše přesouvat do Prahy.

Autor:
Vietnamec z rodné Hané, který na chvilku utekl do Japonska. Několik let šéfuju undergroundovým herním webům, což je možná důvod, proč mi ustupuje čelo a trpím nespavostí. Do toho jsem mediálním dělníkem na CNN Prima NEWS, dříve v Echo24.

Napiš komentář