Dojít na úplný konec hry není ve většině případů žádná věda a pro řadu současných titulů to platí dvojnásob. Co takhle si ale zpestřit onu cestu k závěrečným titulkům? Bouchli jsme se do prsou, nabrousili klávesnici, dali si dva hlty kakaa a přijali letošní Herní výzvu. V této sérii článků se vám budeme postupně chlubit, jak se nám je podařilo pokořit a kolik nervových buněk během toho padlo za oběť.
O Herní výzvě, kterou každý rok pořádá portál Databáze her, jsme se rozepsali už při spouštění webu Cooldown.cz. Od té doby jsme studovali jednotlivé kategorie, pečlivě vybírali vhodné hry a zároveň si vymýšleli vlastní „cooldownovskou“ obtížnost. A pak hráli, potili se, nadávali a bědovali. Zároveň jsme si ale díky tomu mohli užít hry trošku jinak během klasického recenzování, což je za nás dostatečný důvod, abychom se o své zážitky a zkušenosti podělili i s vámi.
Kromě kompletního popisu jednotlivých výzev a jejich pravidel každý článek doplníme i naše tipy a triky, jak co nejjednodušeji splnit zadané cíle (a pokud se zapojíte, oceníme i vaše tipy). Základní (a tedy i lehčí) variantu budeme úplně ignorovat a vždy půjdeme rovnou po hardcore a vlastní cooldownovské obtížnosti. Pojďme se už podívat na dnešní pokořenou výzvu:
Kategorie: Lovec trofejí
- Základní varianta – Dohraj hru, a zároveň v ní nasbírej alespoň polovinu dostupných achievementů.
- Hardcore varianta – Dohraj hru a zároveň v ní nasbírej všechny dostupné achievementy.
- Cooldown.cz varianta – Dohraj vysokorozpočtovou hru s prvky RPG a nasbírej v ní všechny dostupné achievementy.
Jedinou podmínkou pro výběr hry do této kategorie je to, aby hra obsahovala achievementy. Hry bez achievementů nejsou povoleny, na žánru či platformě vůbec nezáleží. Achievementy nemusíte nasbírat během jediného dohrání, ale všechny musíte nasbírat v tomto roce, takže hru, ve které vám z minulosti chybí pár achievementů, nelze použít.
Jak můžete vidět, základní varianta je poměrně jednoduchá, pokud víte, po jaké hře sáhnout. Ani u hardcore verze jsme neočekávali žádné problémy, rozhodli jsme se proto tuto škatulku trošku okořenit. Dohrát lineární příběhovou adventuru je většinou otázka dvou tří večerů, stačí ale být jednou nohou mimo žánr a achievementy se rázem shánějí o poznání hůř. A jak můžete vidět níže, kolega Jirka Horák si vzal na paškál rovnou jeden z nejdrsnějších titulů letošního roku – Sekiro: Shadows Die Twice.
Jak jsme postupovali?
Pokud chcete mít výzvu co nejrychleji a nejjednodušeji za sebou, obloukem se vyhněte velkým RPG titulům, především těch s otevřenými světy. Museli byste v nich nasbírat desítky ne zcela jednoduchých nebo záživných achievementů. Mnohdy vyžadují buďto drsný grind (posbírejte dva miliony zlaťáků, vymlaťte kompletně celou populaci veverek) či po vás chtějí dohrát titul za všechny myslitelné třídy, což se může protáhnout i na stovky hodin. Těžko říct, jestli byste pak do konce roku stihli tuhle jedinou výzvu, natož jakoukoliv další.
Obdobné utrpení zažijete i se strategiemi ze série Total War. Na jedno dohrání jen těžko nasbíráte alespoň polovinu achievementů – přinejmenším proto, že musíte úspěšně ovládnout celou herní mapu za každou hratelnou frakci, kterou hra nabízí. A ještě na různých obtížnostech. Člověk se pak ani nediví, že takový Total War: Warhammer 2 má na kontě dobrých 134 achievementů…
Nejschůdnější cestu ke splnění kategorie tak vidíme v příběhových adventurách. Například prakticky jakákoliv hra ze stáje Telltale Games (budiž jim země lehká) bude bohatě stačit – nejsou kdovíjak dlouhé, obtížnost je na té nejnižší možné úrovni a především rozdávají achievementy za pouhé dohrání. Pokud jste nehráli, osobně nejvíce doporučujeme jakýkoliv titul od Kana Gaa a jeho studia Freebird Games, tedy famózní To The Moon, A Bird’s Story či nejnovější Finding Paradise.
Všechny tři kousky obsahují jeden jediný achievement za dohrání, takže nemusíte kontrolovat návody, abyste případně neprošvihli jeho odemčení. Lajdáckým tempem je zvládnete do šesti hodin, A Bird’s Story dokonce do dvou hodin. A nenechte se odradit poněkud jednoduchou grafikou a hratelností – málokterá hra nás dokázala tak dojmout a rozproudit slzní kanálky jako právě To The Moon.
Mimochodem, během naší přípravy jsme narazili na fantastickou tabulku s výpisem nejjednodušších achievementů na Steamu. Nechybí ani dema a free to play kousky, nemusíte tedy kvůli výzvě vytahovat peněženku z hlubin vaší kapsy. My si budeme vybírat primárně tituly, které nás budou během zdolávání Herní výzvy bavit, pakliže se ale poohlížíte po jednoduchém odznáčku, hromadu her s triviálními achievementy najdete zde.
Hardcore varianta
Life is Strange: Before the Storm (Viet Tran)
Protože jsem všechny tři hry od Kana Gaa dohrál už předloni, musel jsem sáhnout po jiném titulu. Na Telltale adventury jsem neměl moc náladu (nebo je neměl vůbec na účtu), tudíž volba padla na prequel mého oblíbeného Life is Strange, který mi už rok hnil v knihovničce na Steamu.
Třídílná minisérie s podtitulem Before the Storm se točí kolem Chloe a její záhadné kamarádky Rachel, kterou v původní hře postihl nezáviděníhodný osud. Zápletka je zde o poznání komornější, což ale neznamená, že neumí některými scénami okouzlit a dojmout, byť mi tentokrát obě bulvy zůstaly suché. Pokud vás bavil původní Life is Strange, asi vás tenhle nášup nezklame.
Hrátky s časem nahradila jednoduchá argumentační minihra v dialozích, jinak ale vše zůstalo při starém – včetně šmejdění po okolí, sbírání předmětů a celkově triviální a nenáročné hratelnosti. Hra mi zabrala se vším všudy (tedy i s bonusovou epizodou s Max) nějakých 13 hodin. Opětovné dohrávání zde nebylo třeba, na dozobávání achievementů posloužil speciální „sběratelský režim“.
Achievementy jsem sbíral nejen za dokončené kapitoly. Coby rebelující teenagerka měla Chloe po ruce sprej, se kterým na některých místech vykouzlila graffiti. Některé plochy šlo minout jen těžko, našlo se ale pár pasáží, které ode mě vyžadovaly sérii různých interakcí, než jsem mohl dané místo navždy znesvětit svým graffiti. Ne vždy bylo totiž jasné, že právě tyto akce povedou k odhalení plochy pro Chloin sprej.
V součtu jsem po dohrání přehlédl dvě lokace na graffiti. O to víc jsem ocenil výše zmíněný sběratelský režim, který mi zachránil zadel a dovolil mi dohrát libovolné kapitoly samostatně a bez ovlivnění hlavního příběhu. Tím jsem dosbíral poslední dva achievementy a splnil tak hardcore variantu první Herní výzvy 2019.
Cooldown.cz varianta
Sekiro: Shadows Die Twice (Jiří Horák)
Dark Souls jsem dohrál kompletně skrz naskrz, a to hned několikrát. Když ale přišlo na achievementy, nutnost pečlivého řešení zápletek klíčových postav pro získání potřebného kouzla nebo gesta mě nakonec po stovce hodin umírání vždy odradila (hledat prstýnky zas takový problém nebyl). Přesto mě tyto pokusy utvrdily v názoru, že jsem byl na Sekiro připraven.
Na nejnovější počin japonských herních mistrů jsem si vyhradil celý víkend včetně pátku s tím, že ho dohraju. Jak pošetilé. Ono by to šlo, ale zmíněná příprava z Dark Souls série byla největším kamenem úrazu. Veškeré návyky a léta pěstované fígle – vše bylo k ničemu. Tak jsem hru dohrál až v pondělí. A nebo až ve středu? Netuším, u posledního bosse jsem se na dobrých pár hodin zasekl.
To by byl úvod k mému dlouhému utrpení, pojďme na trofeje. Abyste dosáhli kompletního průchodu a vysbírali veškeré achievementy, potřebujete Sekiro dohrát celkem čtyřikrát – hezky na všechny dostupné konce. Jistě, pak jsou zde ještě odznáčky za pokořené bosse, ti ale v honbě za achievementy nečiní takový problém (heh) jako právě opětovné dohrání či dosažení maximálního počtu vylepšení schopností i prostetické ruky. Hledání prstýnků a sbírání kouzel jako v Dark Souls zde nicméně nečekejte.
Úvodní ending padl za něco málo přes 30 hodin, ty další se daly stlačit pod 10 hodin. Během prvních průchodů jsem získal drtivou část achievementů, které povětšinou nešly minout, jako jsou třeba zmíněné bossfighty. Člověk by si řekl, že New Game+ bude o poznání bolestivější, ale kupodivu to platí pouze ze začátku, kdy jsou nepřátelé ještě pekelnější a většina útoků vás slušně přizabije, jestli rovnou nepošle do věčných japonských lovišť.
Pokud jste se ale prvním průchodem prosekali se vší pečlivostí, zkoumali každý kout a bojovali s každým elitním nepřítelem, měli byste mít dostatek vylepšeného zdraví na to, abyste úvodní trable dobře přežili. V dalších průchodech se poškození nepřátel už nezvedá, pouze zdraví, což ale zvýšením vašeho poškození za každého zabitého bosse nepocítíte. S dalším načatým průchodem se navíc zvedá i počet získaných zkušeností.
A právě díky tomu je vhodné se vrhnout na ten nejhorší achievement – vylepšit všechny bojové schopnosti na maximum – až během posledního průchodu. Co si pamatuju podle svých rychlovýpočtů, potřeboval jsem asi půl milionu zkušeností na posledních pár levelů, zatímco z nepřátel jsem získával pouze okolo 3000 bodů.
Více informací o Herní výzvě 2019 najdete v našem souhrnném článku. My jdeme zpracovat další pokořenou kategorii – do té doby pařbě zdar!
