Microsoft kupuje Activision Blizzard za 68,7 miliardy amerických dolarů. Jde o doposud největší akvizici v historii herního průmyslu. Autoři klíčových herních značek, jako je Call of Duty, Warcraft nebo Diablo, se tak přidali po boku Bethesdy a řady dalších studií, které Microsoft v posledních letech skoupil.
Co od spojení čekáte? A jaké kroky by nové vedení mělo udělat jako první?
Tom Mlejnek
Akvizice je vhodnou příležitostí pro obě strany. Activision Blizzard má po posledních skandálech čím dál tím horší reputaci a nedaří se mu z toho vybruslit. Pokud se Microsoft této změny chopí dobře (správně to vykomunikuje a třeba i vymění některé lidi, ehm), může ze situace vyjít jako spasitel, který přišel napravit dosud natropené problémy. A Blizzard by se tak ve finále dočkal restartu a vrátil se do starých dobrých časů.
V oficiálních prohlášeních slyšíme, jak akvizice pomůže urychlit růst herní divize Microsoftu nebo jak jde o důležitý krůček v rozvoji Metaverse platforem. Mnohem důležitější je však jasný signál, že Xbox opravdu dělá všechno pro to, aby byl v budoucnu jedničkou na trhu. A já si myslím, že se mu to tímto stylem pomalu, ale jistě povede.
Microsoft totiž využil japonské konzervativní nátury, která se projevila i do komunikace Sony na Západě. Mediální obraz obou značek se tak postupně začal prohazovat. Zatímco striktní PlayStation má svá pravidla, Microsoft hráčům více naslouchá a je schopný udělat v některých případech ústupky.
Sony after Microsoft buys another game company from Gamingcirclejerk
Mohli jsme to vidět například už v předchozích generacích u témat jako crossplaformové hrání nebo zpětná kompatibilita. Microsoft kupuje jedno herní studio za druhým a vsadil všechno na jednu divokou kartu – hry jen pro vlastní platformy. A je naivní si myslet, že se tyto populární značky budoucnu objeví i na konkurenčním PlayStationu.
Oproti tomu některé původně exkluzivní PlayStation hry jsou teď dokonce na Steamu. Přestože si nyní Sony tuhle hrozbu uvědomuje a koná, možná už je trochu pozdě. Microsoft je v rozjetém vlaku, a pakliže se něco nepokazí, nebojím se říct, že v příští generaci bude jedničkou právě Xbox.
Patrik Dvořáček
Microsoft, a přesněji Xbox, razí velmi agresivní expanzní politiku již delší dobu. Před rokem a půl došla řada na ZeniMax, rok předtím Double Fine a rok před Timem Schafferem došlo na inXile, Obsidian, Ninja Theory, Undead Labs, Compulsion Games a Playground Games. Celá strategie Xboxu se nyní místo prodejů konzolí točí kolem předplatných Game Passu, na němž Microsoft kultivuje úctihodnou knihovnu AAA i indie her. S ní mohou ostatní služby jen těžko soupeřit. Pamatuje si vůbec ještě někdo na Google Stadia? A není silnějšího lákadla než kvalitní first-party tituly tvořené na míru. Oznámení, že se Activision Blizzard brzy přesune pod Xbox, tedy není úplně překvapivé.
A vesměs není ani překvapivá cenovka necelých 69 miliard dolarů, tedy snaha u podobných korporátních spojení či odkupů přesvědčit prémiovou cenou, aby své akcie uvolnily. Nicméně si vysoká cenovka vyžádala i vysoký risk v podobě Blizzard. Celý herní svět (a určitě i kalifornští úředníci) budou netrpělivě vyhlížet, jak se s tamějšími průšvihy Xbox vypořádá. Především osud Bobbyho Koticka bude silným ukazatelem, zda má Blizzard naději na pozitivní změny a odloučení se od své bolestivé minulosti. A možná i přítomnosti.
Co mě ale na celé transakci děsí nejvíc, je případný monopol v rukou Microsoftu. Pokud regulátoři celý obchod povolí, budou pod stejnou střechou série od Call of Duty přes DOOM až po Age of Empires a Halo. Nepřeberné množství es je teď v jednom rukávu. Všechny Xbox hry je zatím možné zakoupit samostatně, co když se ale Microsoft rozhodne vše zavřít za Game Pass? Bez pořádného PC, Xboxu či trpělivosti s cloudovým hraním by všechny výše zmíněné tituly mohly zmizet za předplatné.
Zatím nejde o moc děsivou budoucnost, především díky nízké ceně a neustálým slevovým akcím na GamePass. Ale i cenovka může jít závratně rychle nahoru. A těžko si představit, že se někomu podaří postavit stejně lákavá konkurenční služba. Nintendo nerozumí internetu, Amazon nerozumí hrám, Sony má plné ruce práce s portováním exkluzivit na PC a Valve je všechno jedno, protože Steam pořád vydělává. Nezbývá nám než Microsoftu věřit, že na to nejhorší nedojde. Aktuální stav dalších Microsoft produktů jako Windows 11 nebo Microsoft Teams ale nevěstí nic moc dobrého.
Ondřej Pešek
Už když Microsoft oznámil akvizici Bethesdy, bylo to velké. Odkoupení ActiBlizzu je ještě větší blesk z čistého nebe. Phil Spencer a spol. jako kdyby objevili motherlode cheat v reálném životě (i s tím množstvím her v Game Passu). Nejsem manažer, nejsem vývojář a už vůbec ne hráč WoWka, takže se vyjádřím jen stručně.
Tvorba jak Activisionu, tak Blizzardu se mi vždycky tak nějak vyhýbala. Skládá se totiž většinou z multiplayerovek, remaků starých PS exkluzivit hrajících na nostalgii (ach, ta ironie) či průměrných CoD kampaní. Pokud ale připojení tohoto dvou-vydavatele do stáje zeléného X znamená, že se část těchto her dostane do Game Passu, paráda. Call of Duty si v tom případě rád dám.
A první krok nového vedení? Vyřešit Bobbyho Koticka a pořádně si posvítit na četná nařčení z pochybné kultury ve firmě. Rozhodně řešením tohoto nezanedbatelného problému může redmondský gigant jen získat. Podobně chátrající Ubisoft nemá moc kdo peskovat a zaměstnanci se jen hrnou, ovšem rychle ze dveří pryč. Microsoft tak jednak prospěje stabilitě svého nejnovějšího přírůstku do seznamu poboček, ale taky si šplhne v očích veřejnosti. A hráči si budou moc kupovat jejich hry bez morálního dilematu. Win-win-win situace.
Viet Tran
Tady je tolik rovin k analyzování, že nevím, kde vlastně začít. Vykopnu to tedy konstatováním, že jde o jednu z nejzásadnějších herních zpráv za hodně dlouhou dobu. Už samotný fakt, že se akvizice ActiBlizzu dostala na otvíráky neherních českých médií, o něčem svědčí. Nejde jen o astronomickou částku o velikosti českého státního rozpočtu (1,5 bilionu korun je šílený balík), ale také o zásadní změnu v rozložení sil na herní scéně.
Zatímco Sony a PlayStationu nemůžu upřít fantastický ovladač a skvělé exkluzivity, je evidentní, že si z toho Microsoft nedělá těžkou hlavu. Má levnou i výkonnou variantu konzole, která sice nepřinesla revoluci, ale na rozdíl od PS5 jde běžně koupit v obchodě bez čekání. Nemá exkluzivity, ale Game Pass, který je napěchovaný skvělými hrami. A nyní má ve svém portfoliu kousky, které velmi pravděpodobně rozšíří dosavadní katalog. Výjimkou nejsou ani tituly, které byly páteří konkurenční konzole. Kdo by to byl řekl, že Tony Hawk nebo Crash Bandicoot přejde z PlayStationu pod opatrovnictví Phila Spencera? Nemluvě o tom, že si podobnými nákupy zajišťují půdu do dalších let dopředu.
Nejde jen o astronomickou částku o velikosti českého státního rozpočtu (1,5 bilionu korun je šílený balík), ale také o zásadní změnu v rozložení sil na herní scéně.
Společně s ActiBlizzem si ale Microsoft koupil i problémy uvnitř firmy. Není jich málo – nepovedená designová rozhodnutí ve World of Warcraft a nic moc remastery jsou spíš ty menší starosti. Bouřící se kostra toho, co kdysi bylo hrdným studiem se statusem nedotknutelných perfekcionistů, je mnohem větší oříšek, zvlášť když do toho přimícháme upadající firemní kulturu, nařčení ze sexuálního obtěžování či šikanu a rasismus na pracovišti. Nezapomínejme ani ostudný zásah Blizzardu proti profíkovi, který dostal ban za podporu lidskoprávních protestů v Hongkongu. To vše nyní má na krku Microsoft, a jednoduchá řešení se budou hledat jen obtížně.
Samotné vyšachování Bobbyho Koticka bude mít pro zaměstnance Activision Blizzardu zahořklou příchuť. Je jasné, že ve firmě nezůstane, ale teď nejspíše sbalí svých pár pytlů peněz a dočká se štědrého exitu, aniž by čelil jakýmkoliv sankcím za toxické vedení firmy. Škoda, zasloužil by si přinejmenším pár facek.
David Řasa
Včerejší oznámení otevřelo dokořán nejedna ústa překvapením a vypustilo po internetu tisíce otázek, jak je možné, že čtvrtá nejziskovější herní společnost spolkla šestou a dostala se tak na třetí místo celkově? Zaprvé se trochu v kontextu zapomíná, že Microsoft nepodniká pouze ve videoherním průmyslu, ale je zároveň druhou nejhodnotnější společností světa. A jeho prostředky jsou úplně jinde než možnosti konkurence.
Zadruhé, Microsoft to neudělal jen natruc Sony. Jeho hlavním vyzyvatelem není PlayStation, ale další technologičtí giganti, před nimiž chce získat náskok. A co je nejskloňovanější budoucností této dekády? Metaverse. Virtuální prostor pro volný čas i práci, naplnění vize z Ready Player One a řady jiných kyberpunkových světů. A zatímco u zajištění virtuálního pracovního prostředí je Microsoft napřed, pro trávení volného času by v jeho virtuální realitě asi zatím moc důvodů nebylo. Ledaže by do něj zapojil nejznámější herní značky a nabídl kvalitní editor vlastního obsahu, jenž by využil základ a zkušenosti třeba z… Minecraftu? Ano Patriku, Microsoft Teams bude největší virtuální realita.
Ale zpátky ke hrám. Microsoft podle interního zdroje neplánuje udělat ze všech titulů exkluzivity pro své platformy. Ostatně s každoročním vydáváním Call of Duty by tak přišel o spoustu zisků, když se poslední dva díly série drží v nejprodávanější trojce her na PS za loňský rok a do TOP dvacítky se prodral i remake Modern Warfare. U nepravidelných sérií, jako je třeba Diablo a i další hry ze stáje Blizzardu, které mají velkou základnu fanoušků, ale vychází jednou za pět nebo deset let, bych si odstřihnutí Sony ovšem dovedl představit.
A co by měl Microsoft udělat jako první? Samozřejmě oživit Heroes of the Storm a přidat do něj všechny další postavy, na které vlastní práva. Nebude to finanční hit, ale největší herní crossover od vzniku Kingdom Hearts.
