Život je těžkej. My to jako hráči samozřejmě víme nejlépe. Ať už jde o hopsání v Super Meat Boy, nešťastný pád do lávy v Minecraftu nebo celé Sekiro: Shadows Die Twice, jsme zvyklí očekávat ledacos. Možná až na jednu maličkost. Stačí, aby pár očekávaných titulů přeskočilo na zbrusu novou platformu, a polovina herního internetu okamžitě sáhne po vidlích a pochodních.
Řeč je samozřejmě o Epic Games Store a jeho překvapivém vpadnutí na scénu. Nejeden internetový komentátor nazval exkluzivní smlouvu na vydání Metro: Exodus „krádeží a podvodem“, jiní dokonce zašli až k nadávkám či osobním útokům proti zaměstnancům Epic Games i CEO Timovi Sweeneymu. Nový obchod navíc silně pokulhává za Steamem a ostatními platformami co do výčtu funkcí. A jedna z nejčastějších starostí herní komunity? „Na co další ikonku na ploše na spouštění her?!“
Za oceánem negativity se ale skrývá mnoho výhod jak pro hráče, tak i pro samotné vývojáře. S exkluzivními tituly nebo nedokončenou platformou souhlasit nemusíte, vlastně ji můžete i vesele ignorovat, dokud se neodporoučí do digitálních věčných lovišť. Neměli byste ale zapomínat, že Steam i ostatní launchery začínaly hodně podobně. A ve výsledku změnily distribuci her k lepšímu.
Slasti a strasti vývoje launcheru
Valve do první verze Steamu vlastně nezabalil příliš funkcí, a ta nejdůležitější – kontrola, že danou hru doopravdy vlastníte – tehdy moc nefungovala. Herní obec se z nějakého důvodu obávala, že Steam značí konec hraní na PC, jak ho známe, a snažila se co nejdéle držet jednotlivých ikonek pro každou hru a disků potřebných k jejich spuštění. Během následujících let se ale Steam vypracoval na nejznámější herní značku světa a jednu z nejpopulárnějších platforem vůbec.
Dalo by se namítnout, že se v Epicu měli z chyb své konkurence poučit a vydat pořádný launcher už na začátku. Spoustu funkcí, jako jsou zálohování savů do cloudu nebo uživatelské recenze, bychom u takového vyzyvatele brali jako samozřejmost, v mladičkém launcheru toho nicméně ještě hodně chybí. Naštěstí si v Epic Games nehrají na mrtvého brouka a na vylepšeních aktivně pracují – ba co víc, svůj postup veřejně zaznamenávají. Na rozdíl od Valve mají ale v Epic Games značnou nevýhodu. Čas.
Epic Games jsou díky masivnímu úspěchu Fortnite a hojně rozšířenému Unreal Enginu obrovskou firmou, ne-li největší za celou dobu své existence. Takže zatímco jedno oddělení začalo práci na vývoji platformy samotné, další část společnosti už podepisovala smlouvy s vydavateli a vývojáři. Epic Games Store tak musel vyjít dříve s omezenými funkcemi, aby naplnil závazky a stihl stanovená data vydání. Dalo by se namítnout, že měl Epic do tvorby nasypat více financí. Více vývojářů a peněz bohužel automaticky neznamená rychlejší práci. Spíše naopak.
Zatracené exkluzivity
O poznání divočejší je pak téma exkluzivních titulů. Způsob, jakým Epic vytrhl Metro: Exodus ze Steamu a ve svém obchodě jej nabídl za lepší cenovku, rozhodně nebyl úplně košer. Výzvy k bojkotu a bombardování předchozích dílů Borderlands na Steamu už ale moc logicky nepůsobí. O to víc, když si vezmeme v potaz, že samotný Valve efekt těchto honů na čarodějnice zminimalizoval a že rozhodnutí o distribuční rošádě přišlo z vedení 2K Games. Jen PC hráči nejsou na podobné praktiky zvyklí. Nebo ano?
Dámy a pánové, rád bych vám představil Origin, Uplay a Battle.net. Ano, Ubisoft své hry vydává i na Steamu, ale bez jejich launcheru je stejně nespustíte. Exkluzivní tituly, roztroušené mezi různými vydavateli, existují na počítačích již několik let, a i když se proti nim občas zvedla vlna nevole, stejně rychle také uhasla. Hráči si na svou plochu chtě nechtě přidali další launcher. Praktiky Epic Games a jejich partnerů nejsou žádnou novinkou, ať už nám přijdou jakkoliv neférové. Je to byznys.
Dočasné exkluzivity jsou pro nastartování nového obchodu dost efektivním nástrojem. Jednak přilákají potenciální zákazníky, za druhé přivábí ještě více publicity. Navíc na nich vydělají i vývojáři – takové dohody rozhodně nejsou ani zdaleka zadarmo. Epic kromě počáteční sumy za přesun hry na svou platformu nabízí mnohem přívětivější podíly z tržeb hlavně pro menší tvůrce a především je na Epic Games Store menší konkurence. Zákazníci nemusí filtrovat stovky vizuálních novel a ruských hříček, čímž se dostanou přímo k pořádným hrám.
Co se týče výdělků, Valve se již dlouhá léta drží modelu, kdy si z prodeje vezme 30 %. Podle nedávných změn vývojáři nově dostanou 75 a 80 %, pokud přesáhnou 10 a 50 milionů dolarů ve výdělcích. Epic rovnou vyrukoval s tím, že 88 % výdělků půjde přímo do kapes vývojářů, a to bez nějakých velkých podmínek. Není tedy divu, že takové prostředí dokáže zlákat mnoho menších i větších vývojářů. Vždyť ani Ubisoft neodolal.
Během psaní tohoto článku navíc vyšla velmi zajímavá zpráva. Střílečka World War Z z dílny Saber Interactive na PC vyšla exkluzivně na Epic Games Store. Místo mizerných prodejů ale vývojáři oznámili, že prodeje na PC předčily všechna očekávání. V tiskové zprávě poděkovali právě Epic Games za jejich podporu, i když přesně neřekli, o jakou pomoc šlo.
A vývojáři očekávané strategie Phoenix Point dostali za časovou exkluzivitu v přepočtu přes 50 milionů korun. Časovou. Exkluzivitu. Čili hra se jednoho dne na Steam dostane, byť později, než autoři slibovali během kampaně. I kdyby vrátili všechny peníze svým crowdfundingovým podporovatelům, byli by stále v plusu. Zkuste to v kůži malého studia nebrat.
Čínská špionáž? Jen fakt špatný kus softwaru
Objevilo se dokonce i pár pokusů, jak celý Epic Games Store zdiskreditovat z politického úhlu. Jeden uživatel na redditu platformu označil jako komunistický nástroj pro špehování nevinných hráčů. Epic Games totiž ze 48,4 % vlastní čínská společnost Tencent, daný počítačový kutil tak dal dvě a dvě dohromady, zkontroloval chování jejich launcheru a jasný rozsudek byl na světě.
Jak jste ze silného nánosu sarkasmu mohli poznat, není to tak úplně pravda. Tencent sice vlastní velký podíl v Epic Games, přístup k interním systémům a citlivým datům nicméně nemá. Většinovým vlastníkem je stále Tim Sweeney, pouhý status investora rozhodně nezaručuje detailní vhled do fungování firmy či interních dat. Když už, na to chystá svůj vlastní launcher.
A co s tím podezřelým chováním launcheru? Každý bod „výzkumu“ onoho investigativce prověřil mnohem zkušenější uživatel a zjistil, že Epic Games Store nic podezřelého nedělá. Jak ale sám dodal, nejde zrovna o dokonalý kousek softwaru. Takovou třešničkou na dortu už může být velmi podobné osočení tehdy nového launcheru Origin od EA. I tento obchod překvapivě používáme dodnes.
Příchod Epic Games Store pro PC hraní neznamená konec světa. Právě naopak. Vývojáři lepší výdělky a méně zaplněný obchod pociťují již teď. My jako hráči si na viditelné pozitivní efekty ještě chvíli asi počkáme, ale samotná existence Epic Games Store nakopne nejen Steam k (dlouho potřebným) změnám. Na pořádný redesign přeci jen čekáme skoro deset let.
A pokud vám pořád v žaludku leží exkluzivity, moc se taky bát nemusíte. Steam je pořád kolosálním hráčem na trhu, takže jakmile vyprší smlouvy s Epic Games, dočkáme se milovaných her i na své oblíbené platformě. Pokud i přes to všechno přejete Epic Games Store bolestivý zánik, ještě se načekáte. I kdyby na sebe obchod nevydělal sám, pořád existuje Fortnite a Unreal Engine, které společnost udrží nad vodou.
$moky
Musím se trochu osočit v rámci 88% pro vývojáře – v případě Metro exodus vývojáři nedostali ani $ navíc, vše šlo do kapes deep silver|koch media tedy distributorům.
Viet Tran
Ale Patrik tam nepíše o Metru v souvislosti s 88 % pro vývojáře. O hře se v obou případech (!) zmiňuje v rámci jednorázových plateb za exkluzivitu, což jsou dvě úplně jiné věci. Peníze za přesun hry na Epic Games Store samo sebou dostane vlastních značky, což jsou v tomto případě vydavatelé. Jestli si to rozdělili ještě mezi sebou (což velmi pravděpodobně ano), to už je jejich interní záležitost.
To procentuální číslo platí, co se týče obecných prodejů a rozdělení výdělků na Epic Games Store. Phoenix Point = 88 % dostanou přímo vývojáři, protože ti nad sebou nikoho nemají, stejně jako u řady podobných týmů. Pakliže má hra nad sebou ještě někoho, tak jdou peníze vydavateli (Koch, Ubisoft…) a ten je podle smluv s vývojáři rozděluje dále, pakliže se domluvili na kousku koláče ze zisku (v mnohých případech ano, co máme informace přímo od studií).
Jaroslav
Zdravim
Jen bych chtel upozornit jak tu autor predstavoval Origin, Uplay a Battelnet ze sice ano maji sve exkluzivity, ALE znacek co spadaji pod jejich divize. Byl bych rad aby mne autor argumentoval treba u Origin mebo Uplay o Battelnetu se ani bavit nebudu kdy koupili exkluzivitu jine firmy a pokud toho neni schopen tak si to laskave upravil protoze to co pise neni pravda.
Druha vec co tu nebyla zminena ze na titulu od Epicu se hodne perou spinave penize. Tohle nebyl hoax a bylo to potvrzeno mnoha organizacema. S kazde transakce dostava epic penize a za ty penize si kupuje exkluzivity. Nerikam ze maji presny pohled na to kolik a kdo tam projede penez, ale jak bekteri poznamenali neni moc videt snaha to ani resit. Takze tolik odemne k tomu.
Viet Tran
Zdravíme nazpět.
Díky za připomínky, ale nevím, nakolik jsou opodstatněné a podložené. Origin, uPlay i Battle.net mají samo sebou exkluzivity svých vlastních značek, o tom žádná (v případě Originu se tam objevují i hry jiných vydavatelů, byť v omezeném množství), nicméně to přece nemění nic na jádru problému. Největší hráčské výtky zní, že exkluzivity ničí herní scénu a že chtějí své hry hrát na jimi vybrané platformě (což konkrétně u Originu proběhla při jeho startu před lety více než divoká debata), v tomto kontextu Patrikův text tedy sedí. Nemáme pocit, že by se argument posunul někam mimo nastavený rámec.
Mnohem více nás ale zarazil (a do jisté míry fascinoval) druhý odstavec, v němž obviňujete Epic Games z praní špinavých peněz… tím, že dostává peníze z každé transakce? Spíš než praní peněz nám to teda zní jako nejklasičtější obchodní model, kterému se říká „podíl z tržby“. Část peněz z každé položky a transakce jde do kapes každému obchodu, ať už se bavíme o Steamu, Originu nebo třeba CZC či Kauflandu. A nejen to, zde dokonce Epic přece píše, kolik peněz mu jde do kapsy z každé položky – oněch 12 % z ceny hry. S takovou logikou by všechny obchody, které si berou podíl z prodané položky, praly špinavé peníze, což je… no, přinejmenším úsměvné.
I tvrzení, že právě peníze z transakcí slouží k nakupování exkluzivit, je mimo realitu. Tržby z prodejů her na Epic Games Store jsou v tuto chvíli minimální, samotná platforma není výdělečná a spíše ji Epic dotuje z jiných příjmů (v drtivé většině případů jde o peníze z Fortnite). Dovolíme si silně pochybovat, že by podíl z transakcí na EGS stačilo k zaplacení exkluzivit. Metro: Exodus stálo děsnou pálku a i takový Phoenix Point, což je hra nezávislých vývojářů, stál 2 miliony dolarů. Je tedy bezpečné předpokládat, že na Metro padlo mnohem více. Krom toho ty peníze musely v Epicu mít ještě dřív, než vůbec rozjeli nějaké prodeje na své platformě, takže to nesedí ani časově.
Odkud se vzal takový konstrukt a kdo tomu přišil nálepku toho, že jde o praní peněz (které teda stojí na jiných základech), netušíme. Pokud ale máte pocit, že jste v tomto tématu erudovanější, pošlete nám odkaz na ono zjištění a příklady organizací a institutů, které se tomu věnují či problém vyšetřují. Jediné, co jsme našli, byla kauza s V-Bucks z Fortnite, kdy podvodníci na pochybných stránkách lákali zákazníky na zlevněnou virtuální měnu a hráči neměli tušení, že se stali obětí scamu. Ale ty peníze šly podvodníkům, nikoliv Epicu, který tyhle kriminální elementy potírá i ve spolupráci s policií. Máme proto pocit, že tu pletete jabka s hruškami.