ANKETA: Na kterou letošní hru se těšíte nejvíce?

Loňský rok byl nadmíru výživný a plný velkých návratů, úspěšných premiér i nezáviděníhodných průserů. To už jsme ostatně rozebrali v bilančním článku, co ale přinese rok 2019 za herní klenoty? Pravda, letošní line-up prozatím tak nářezově nevypadá, i tak je ale už teď z čeho vybírat. Otázka pro pravidelnou redakční pondělní anketu je tedy jasná…

Na kterou letošní hru se těšíte nejvíce?

Tom Mlejnek: Warcraft 3: Reforged

Po letech čekání Blizzard konečně oznámil remaster třetího Warcraftu. Což je pro mě takový dárkový balíček dva v jednom. U Wacraftu 3 jsem strávil a trávím spoustu času, ale patřím i k „rekreačním“ hráčům Doty.

Takže pokud mi kromě kampaně zremastrují i původní mod Doty (vizuálně mi Dota 2 prostě nesedí), bude to ideální třešnička na dortu a můžu v klidu umřít. Jo, a český dabing k tomu zkrátka neodmyslitelně taky patří.

Viet Tran: Metro Exodus

Jestli do nějaké hry vkládám absolutní důvěru, tak Metra Exodus. Předešlé hry byly skvělé, atmosférické a co do designu prostředí i úrovní chytré a promyšlené, Ostatně sami vývojáři jsou o kvalitě své hry více než přesvědčení, jinak by neposunuli datum vydání o týden dopředu. To se stává zřídkakdy. Trošku se bojím, jestli hra svým výletem do rozlehlého ruského venkova neztratí na svém šarmu, alespoň se odpovědi dočkám už za měsíc…

Mimo postapokalyptické Rusko jsem zvědavej, jestli se letos konečně dočkám Mount & Blade 2: Bannerlord, který sice hraju na Gamescomu snad každý rok, ale finální verze je stále v nedohlednu. A taky se hodně těším na rozšíření pro můj milovaný Monster Hunter: World. A ještě na Sekiro: Shadows Die Twice, ve kterém asi budu umírat častěji než dvakrát. A možná i nový Fire Emblem a remaster Warcraftu 3 a…

Patrik Dvořáček: Afterparty

Každý jsme se už do podobné situace určitě dostali. Kamarádi vás pozvali na párty, vám se sice nechtělo opouštět hebký plastový povrch vaší klávesnice či ovladače, ale přesto jste se váhavě do společnosti vydali. Což byla samozřejmě velká chyba, protože jste probudili s kocovinou v opravdovém pekle.

A přesně o tom je Afterparty, adventura od tvůrců parádního Oxenfree, v níž se pokusíte dostat zpátky mezi živé tím nejujetějším způsobem, který vývojáře mohl napadnout – poražením Satana v konzumaci alkoholu. A pokud vám ani tahle upoutávka nestačí, ukončím své okénko tou nejdůležitější součástí Afterparty přímo z popisu hry na Steamu – Flirt with Satan.

Ondřej Pešek: Death Stranding

Psal se rok 2015 a já neměl tušení, kdo Hideo Kodžima je. Přesto mě tehdy čerstvé desítkové recenze zlákaly k tomu, abych si Metal Gear Solid 5: The Phantom Pain zahrál. Dobře jsem udělal. Mysteriózní příběh, promyšlenost herních mechanismů a skvělá atmosféra si mě dokonale omotaly kolem prstu a doteď se drží.

Právě proto se těším na Kodžimovo nové dílo. Vůbec, stejně jako ostatní, nevím, o co ve hře vlastně půjde, ale i to je součástí tak lákavého kouzla a záhadna, které musím za každou cenu (pořád ale nejlépe do 60 euro) odhalit.

Adam Dvořák: Control, ale je toho víc

Co od hry očekávám v první řadě, je dobrá hratelnost a hlavně příběh. Díky tomu odpustím nějakou tu minelu. Proto musím říct, že jsem hodně zvědavej na to, co se vyklube ze hry Control. Dle gameplayů to vypadá docela hutně. Jako další bych se nebál podívat na zoubek novému počinu Valley of the Gods od studia Campo Santo, které má na svědomí úžasnej Firewatch.

No jo, jenomže si i kluk po třicítce musí trošku zařádit v postapokalyptické krajině, a proto věřím, že Rage 2 bude to pravé pro mou křehkou duši. Jasný jasný, už slyším ty hlasy, co mi našeptávají: „A co novej Fár Kráj?“ No… uvidíme.

David Řasa: Death Stranding

Datum vydání hry japonské herní celebrity Hidea Kojimy sice není oficiálně upřesněno, ale vzhledem k tomu zbytku, co o hře víme, se stejně jedná o jednu z těch konkrétnějších informací. Dosavadní prezentace Death Stranding totiž není založena na jasném komentovaném výčtu herních mechanik nebo příběhu, nýbrž na vjemech, celkové podivnosti a miminech. S každým trailerem se tak hra naopak stává ještě záhadnější. Co od toho tedy čekám?

Čekám, že se po prvních hodinách už doživotně budu bát deště. Čekám, že strávím stejnou dobu hledáním vysvětlení a teorií na internetu jako samotným hraním. Čekám na surreální mindfuck, který by záviděla i Alenka z říše divů, a čekám, že po dohrání budu muset pád dní koukat do zdi, než se mi srovná hlava. Čekám něco úplně nového.

A na kterou hru z letošního rozvrhu se těšíte nejvíce? Dejte vědět v komentářích pod článkem!

Autor:
Jsme mladí, bez peněz a v depresích, hry nám ale pomáhají se s tím vším vyrovnat.

Napsat komentář