Před necelým rokem jsem psal o tom, jak se francouzská společnost Ubisoft otřásla v základech poté, co byli jeho vysoce postavení zaměstnanci obviněni ze sexuálního zneužívání a nevhodného chování. Yves Guillemot tehdy slíbil velké změny a zdálo se, že si herní gigant problém v tichosti vyřeší. Nyní se ale ukazuje, že ani zdaleka není v ubisoftích kuloárech po problémech.
Po 19. květnu ovládlo herní sekci Twitteru jedno jednoduché heslo – #holdubisoftaccountable. Stalo se tak poté, co server gamesindustry.biz zveřejnil článek vycházející z reportáže francouzského deníku Le Télégramme. Ten uvedl, že ačkoliv formálně došlo napříč firmou ke změnám, dle zaměstnanců se prakticky nevyřešilo vůbec nic. Došlo ke změnám na vedoucí pozici HR oddělení, nicméně přímí podřízení, kteří do té doby pomáhali zametat kauzy pod koberec, zůstali na svých pozicích.
Mnohokrát nařčený Florent Castelnérac – šéfující autorům Trackmanie ze studia Nadeo – rovněž zůstal na svém místě. Ředitel singapurské pobočky se sice přesunul do Francie, v Ubisoftu ale nadále setrvává. Nic se údajně nezměnilo ani v Kanadě, kde na místo vedoucího montrealského studia nastoupil Christophe Derennes (mimo jiné bratranec Yvese Guillemota) po červencovém odchodu Yannise Mallata. Od té doby se na pobočce dokonce objevily nové případy obtěžování, ale nebyla jim věnována pozornost. Dobrou zprávou alespoň bylo, že francouzské sdružení pracovníků v herním průmyslu Solidaires Informatique Jeu Vidéo úspěšně odstartovalo první soudní kroky vůči Ubisoftu.
📢 Ubisoft Montreal : Appel à témoignages / Call for testimonieshttps://t.co/kTMcc9NPpf pic.twitter.com/YFLheiRBuc
— Solidaires Informatique Jeu Vidéo (@SolInfoJeuVideo) June 11, 2021
To vše se odehrálo poté, co byly v říjnu minulého roku zveřejněny výsledky ankety napříč Ubisoftem. Z ní vzešlo, že čtvrtina zaměstnanců francouzského giganta, tedy cca 3,5 tisíce lidí, se na pracovišti setkala s nějakou formou obtěžování, ať už šlo o sexuální zneužívání, urážky na základě pohlaví, rasového původu nebo stavu podřízenosti.
Le Télegramme dále napsal, že seskupení zaměstnanců přišla s vlastními návrhy řešení situace, ale vedení se jimi nezabývalo. Jiný zdroj ve firmě pak uvedl následující: „Vedení chce nechat krizi z léta 2020 za sebou, jelikož narušuje stabilitu společnosti. Je ovšem třeba zajistit pravidelná školení i pro nové zaměstnance. Tento požadavek zatím nebyl vyřízen“. Ubisoft pak slíbil přepracovat kodex chování, který do té doby neuváděl obtěžování coby chování neslučitelné se zaměstnáním. V roce 1987 bylo pozdě.
Jak ale vyplývá z e-mailu ze 14. června letošního roku, který zveřejnilo francouzské sdružení pracovníků v herním průmyslu a jímž Guillemot nařídil podepsání jeho finální verze, spása se nekoná. Nový kodex nestaví na robustních mechanismech, které by do budoucna mohly aktivně bránit nevhodnému chování, ale sází jen a pouze na individuální iniciativu. Ta je sice podepřena anonymním nahlašovacím systémem a možností následného interního vyšetřování nezávislou třetí stranou, jak ale ukazuje již zmíněné svědectví z Montréalu, zatím byla tato řešení vcelku bezzubá. Z právního hlediska je navíc kodex udělaný tak, aby jej mohl vyšší management bez hlasování libovolně měnit.
Zpět k hashtagu #holdubisoftaccountable. V komunitě fanoušků her od Ubisoftu se uchytil prakticky okamžitě – influenceři a známé figury vyzývali k šíření hashtagu a odrazovali od kupování her francouzského vydavatele, dokud nebude zjednána náprava. Seriózní herní média se tématu začala věnovat pozornost až o něco později – tehdy vydaly články servery jako IGN nebo Vice, na to už čítal hashtag v trendech 8271 tweetů. Všichni proto netrpělivě očekávali, jak a kdy se vyjádří vedení Ubisoftu, které do té doby médiím v rámci této kauzy poskytovalo jen vágní PR vyjádření. Dočkali se? Ano. Stačilo to ke spokojenosti? Ani zdaleka.
Dopis Yvese Guillemota veřejnosti, vznosně nazvaný „Rok změn v Ubisoftu“, nepřinesl lidem s kauzou obeznámeným nic. Z časti šlo o uklidňující prohlášení o pokroku, která už ale předem byla zpochybněna v reportáži Le Télegramme. Z části to bylo vyjádření Guillemotovy spokojenosti s tím, jaký obrovský pokrok firma dělá. A zčásti to byl seznam žen, které firma za poslední zhruba rok najala. Na jednu stranu je chvályhodné, že má teď Ubisoft zástupce něžného pohlaví na pozici chief people officer, v představenstvu a dokonce v nechvalně proslulém redakčním oddělení. Ale chlubit se nově vytvořenou pozicí viceprezidentky globální diverzity a inkluze, když vaši nejlukrativnější pobočku vede váš bratranec (a zjevně nepříliš dobře), působí lehce úsměvně. Prostě hezké PR cvičení.
Už jen to, že by měl šéf firmy dostávat přidáno za nápravu něčeho, co léta nechal bujet, působí zvláštně. Důležitější je, že zrušením tohoto bonusu Ubisoft jako kdyby vydával signál, že mise byla splněna – zneužívání zažehnáno.
Další lehký otřes v této kauze způsobilo zjištění, že Guillemot už nebude nadále dostávat platový bonus za řešení rovnosti pohlaví ve firmě. Už jen to, že by měl šéf firmy dostávat přidáno za nápravu něčeho, co léta nechal bujet, působí zvláštně. Důležitější je, že zrušením tohoto bonusu Ubisoft jako kdyby vydával signál, že mise byla splněna – zneužívání zažehnáno. Místo toho teď musíš vyřešit uhlíkovou stopu, Yvesi. Ubisoft se přitom chystá vstoupit do sféry blockchainu, který je ekologicky stejně přívětivý jako kryptoměny nebo já nevím, ropný tanker.
Po otevřeném Guillemotově dopise, který asi nikoho nepřesvědčil, se začaly zraky upírat k E3, konkrétně streamu Ubisoft Forward. Pokud si někde mohl francouzský vydavatel napravit reputaci, bylo to právě tady. Přeci jen Take 2 věnovali celý vyhrazený čas debatováním o inkluzi, pár minut věnovaných této problematice by tedy nepůsobilo úplně mimo. Nestalo se. Vydavatel jen rutinně představil své hry, Guillemot poděkoval svým úžasným zaměstnancům a fanouškům a šlo se domů. #holdubisoftaccountable se tedy na chvíli odmlčel.
Pak ale přišlo odhalení Jasona Schreiera ohledně Assassin’s Creed Infinity, jakési asasínské platformě, která spojí nejen více her, ale i studií dohromady. Celému megaprojektu bude šéfovat Marc-Alexis Côté (kreativní režisér AC Syndicate). Québecké studio, které bude mít vedoucí roli, pak povede Jonathan Dumont. Z tohoto souvětí bych měl osypky tak jako tak, v kontextu článku to ale platí dvojnásob. Jde totiž o „starého známého“ z mého loňského textu.
Dumont nejenže vedl vývoj AC Odyssey, ale je mnohými popisován jako násilník – a to jak fyzický, tak psychický. Opakovaně měl házet nábytkem, přivádět podřízené k slzám a urážet je. Côtého někteří označili za za manipulativního machiavellistu, který vědomě odvracel zrak od problémů způsobených Dumontem. Přítomnost těchto dvou ve vedení logicky způsobila další vlnu nevole, navíc umocněnou tím, že hry vytvořené quebeckým studiem neposbíraly v rámci komunity kdovíjaký respekt. Obhajoba ve stylu „ale vždyť udělal dobrou hru“ se tak na rozdíl od aféry Ashrafa Ismaila nekonala.
Ubisoft Québec. Zdroj: quebec.ubisoft.com
Aby toho nebylo málo, před týdnem se objevil další důvod, proč na jednáním Ubisoftu nechápavě kroutit hlavou. Ve výroční zprávě uvedl, že riziko, že firma potenciálně přijde o zaměstnance a bude mít problémy s nabíráním nových lidí, je kvůli skandálům vysoké. Oproti loňské verzi pak zmizela věta: „Unikátní zaměstnavatelská kultura zajišťuje, že si existující týmy zachovají věrnost“. Hezké, že? Nové vedení HR oddělení by podle zprávy mělo situaci napravit, ale jak uvedl Le Télegramme, realita bude nejspíš někde trochu jinde. Dokument opět vypichuje fakt, že je nyní představenstvo z většiny nezávislé a má 40% zastoupení žen. Mít tak možnost se chlubit ještě něčím jiným, hm…
Aby nebyl všem dnům konec, 16. července se na scéně znovu objevili Solidaires Informatique Jeu Vidéo s novou stížností. Ta kromě již známých aktérů obviňuje samotného Guillemota i rovnou celou firmu jako takovou z institucionálního obtěžování. Tlak na Ubisoft tedy neustává. Ještě uvidíme, zda se francouzský gigant podvolí.
Je jasné, že v tak velké firmě nenastane kompletní změna kultury ze dne na den, ale opravdu by to nešlo rychleji a lépe? To je jak české dálnice. Ubisoft je zkrátka firma, která přináší neustálá zklamání. Dokud šlo jen o samotné hry, čert to vem. Francouzský gigant je ale schopný něco hodně podělat, pak jakž takž naoko uchlácholit méně náročnou veřejnost a dál pokračovat v byznysu. Nezbývá holt než nekupovat nové Far Cry a další tituly. A ano, můžete říct, že vás nějaké herní #MeToo nezajímá a chcete jenom hrát své oblíbené akční open-world RPG, ale ruku na srdce – není tu spousta jiných, lepších her od jiných, lepších tvůrců?
