Divácké utrpení. Koch Media a Take 2 mají na kontě nejtragičtější E3 streamy

Čekal jsem ledacos, ale ne nudu, divácké utrpení a nepochopení toho, co diváci chtějí a očekávají od E3 streamů. Tento rok se přitom našli hned dva herní vydavatelé, kteří se nebáli jít proti proudu a se svými formáty zabojovat o pohár nejhorších streamů v historii losangeleské výstavy. A bohužel, těmi kandidáty byly společnosti Koch Media a Take 2.

Některé E3 streamy vyloženě bolely.

Letošní E3 byla zvláštní. Trošku vykuchaná, poněkud při zemi. Pandemie koronaviru zamíchala s kartami herních vývojářů a vydavatelů, přestože se o hrách mluví jako o sektoru, který byl celosvětovou krizí zasažen minimálně. Živé streamy a předváděčky z červnového „svátku hráčů“ ale ukázaly, že nás čeká pomalejší herní rozjezd, což v kombinaci s nedostatkovými konzolemi nové generace i hladem po opravdu nových hrách nepůsobí moc vesele.

Ubisoft letos šetřil na pompéznosti, kromě koronaviru možná i kvůli interním problémům. Uznávám ale, že s herním Avatarem docela překvapil. Východní velikáni jako Bandai Namco a Capcom něco málo sice ukázali, ale rovněž šlo spíše o skromnější předváděčky. Square Enix naopak vytáhl tolik Final Fantasy her, že jsem se v nich ztratil. Nintendo si drželo jakých takýs balanc, byť absence oznámení nové verze Switche zklamala nejednoho skalního fandu japonského vydavatele.

Ve výsledku byli naprosto jednoznačnými vítězi Xbox a Bethesda, kteří ve svém showcase nenechali nic náhodě a sypali jednu pecku za druhou. Hned za nimi stojí za zmínku i tradičně praštěný a buřičský Devolver Digital. Pobavil jako každý rok a zároveň stihl ukázat pár zajímavých titulů. Geoff Keighley jel svůj standard, čili nepřekvapil ani nezklamal. Mile potěšilo i „oznámení bokem“ v podobě Elexu 2, ale o něm jindy.

Z předchozích řádků už asi cítíte, že letošní konkurence nebyla příliš veliká, spíš naopak. Bohužel jsem nečekal, že se dočkám také opravdu, ale opravdu špatných streamů – těch nejhorších za poslední roky. Co hůř, stojí za nimi vydavatelé, které mám docela rád a kteří mají na kontě zajímavý line-up her: Koch Media a Take 2. Nemůžu úplně vyloučit, že po tomto textu možná upadnu v nemilost některých lidí z branže, ale ať se na mě nikdo nezlobí – to, co v uplynulých dnech předvedli, nebylo koukatelné ani hodné E3. Byla to katastrofa.

Koč!

Očekávání byla veliká. Z Koch Media se stal velký hráč na poli herního vydavatelství a má ambice vstoupit do vyšší ligy, kde spolu zápasí Ubisoft, EA nebo Activision Blizzard. Ostatně také spadá pod masivní evropský holding Embracer Group, který má pod sebou rovněž rychle rostoucí THQ Nordic. Hráči i média pak byli přirozeně v pozoru a vyhlíželi, jaká esa vyletí z rukávu německo-rakouské firmy.

Začátek byl… standardní. Rychlý přehled 12 chystaných titulů docela dobře navnadil. King’s Bounty 2, Kingdom Come: Deliverance, Mount & Blade 2: Bannerlord, ale také Dolmen, Scare Above nebo český The Last Oricru – nikdo nemůže úplně říct, že by šlo o marné tituly. Následně došlo na představení Prime Matter, což má být nová, prémiová vydavatelská buňka společnosti.

Zde mě trošku vyvedlo z míry, když moderátorka Opal Cadmanová mluvila o Koch Media jako o „Koč Media“, a tuším, že byla úplně jediná s takovou výslovností během celého vysílání. „Koš Media“ z úst jednoho polského vývojáře pak bylo smutně přiléhavé. Ale budiž, nejde o žádnou velkou tragédii a „Kok Media“ z úst jiných moderátorů zní neméně strašně. Ale co si budeme nalhávat, i v našem rybníčku občas slyšíme třeba o Bešedě a Dišhonrd, že jo.

Obecně vzato se první část se jakž takž dala přežít. Objevil se i Geoff Keighley, který pomohl s některými předtočenými, ale dobře působícími moderátorskými vstupy. Hned druhý rozhovor s Mikem Skupou vyslal jasný signál, že Cadmanová dělá rozhovor se sestříhaným videozáznamem. Pak přišel Tobi Stolz-Zwilling z Warhorse Studios s docela vtipnou story, jak vznikl Kingdom Come pro Nintendo Switch. A taky mluvil o mýdle. V tu chvíli mě i kolegy Dejva a Ondru zarazilo, že jsme vlastně za celou dobu neviděli ani jeden trailer nebo gameplay, který trošku oživil poněkud dlouhé záběry na účastníky interview. Obavy vzápětí na chvilku zažehnaly ukázky her Final Form a Dolmen. A bohužel, přesně zde se to zlomilo.

Následoval další rozhovor, další jednotvárná desetiminutovka. V tomto momentě už byla část diváků fuč a koukala na IGN, kde se ukazovala indie hra s ptáky na skejtu.

Rozhovor s tvůrcem Dolmenu trval celých patnáct minut. Patnáct! Po celou dobu se střídaly jen záběry na moderátorku a strohou kancelář někde v Brazílii. Proč tam dramaturgové proboha nehodili aspoň nějaký gameplay do smyčky, concept arty, cokoliv? Už tak nalomení diváci začali být očividně nevrlí a netrpěliví, jak se rozhovor táhl dlouhé minuty. Určitou úlevu přinesl trailer King’s Bounty 2, hned poté se ale opakovala stejná situace, navíc s téměř identickými otázkami a stejně nezáživnou vizuální prezentací. Po pětiminutové ukázce ze hry Scars Above jsem si říkal, že už se to konečně rozjíždí.

No, mýlil jsem se. A to zbývala ještě hodina do konce.

Následoval další rozhovor, další jednotvárná desetiminutovka. V tomto momentě už byla část diváků fuč a koukala na IGN, kde se ukazovala indie hra s ptáky na skejtu. Udělali dobře – po traileru k titulu Encased je totiž čekala nesnesitelně dlouhá nudle nezáživných rozhovorů. Poslední půlhodinka byla jedno velké utrpení. A diváci prakticky nevěděli, o jakých hrách tam tvůrci mluví, na pozadí nejela žádná ukázka. Nic.

Nemám tušení, o jakou hru jde, ale byla mnohem záživnější než cokoliv, co se odehrávalo na streamu Koch Media.

Strašlivě mě zmrvený koncept předváděčky mrzel už proto, že předposlední vstup patřil starému dobrému Pavlovi Strnadovi a Vláďovi Geršlovi, kteří se rozpovídali o své soulovce The Last Oricru (původně známém jako LostHero). Finální ukázku Payday 3, která konečně působila „etrojkový obsah“, už značná část diváků ani neviděla. A ti, co vydrželi do konce, prakticky jen trolili v chatu.

Trošku mě pobavilo konstatování některých tuzemských herních novinářů, že „nečekali nic ambiciózního a že to bylo ok“, ale nalijme si čistého vína. Takto laděné E3 streamy jsou průser, a kdo tvrdí opak, nemůže mít všech pět pohromadě. Nebo lže. A bohužel lže i těm chudákům vývojářům, kteří museli držet krok s tímto špatně nastaveným schématem a mluvit a mluvit a mluvit. Ti za formát odvysílané showcase úplně nemohou a vinu bych nesvaloval ani na Opal Cadmanovou, která se musela poprat s tím, že ty rozhovory vlastně nebyly vedené živě, ale na „playback“. Jestli tohle ale měl být onen hvězdný vstup do vyšší ligy, spíš to vypadalo na slušný sešup.

Ať už za formátem tohoto E3 streamu stál kdokoliv, ať už jej příští rok proboha nemá na starost. Díky.

Uberte dva

Dalším jednoznačným poraženým letošní E3 byl vydavatel Take 2 Interactive. Jasně, jakýmsi varovným signálem byl už samotný název streamu, který lákal spíš na keynote než na showcase. Málokdo ale tušil, že se během celého vysílání neobjeví ani jedna jediná hra. Místo toho byla hlavním tématem diverzita. Na hráče, kteří byli jako každý rok naladění na sérii trailerů, tak zdlouhavá diskuze zafungovala jako červený hadr na býka.

Rozumím tomu, že za velkou louží jde o hojně diskutované téma – a budiž, jen ať se mluví o diverzitě, ať už ve hrách nebo ve vývojářských týmech. V tomto ohledu jsem asi dostatečně nalevo. Snad bych pochopil i to, že si Take 2 vybralo pro diskuzi i E3, jindy by asi málokdo zakopl o takový panel. Úplně by ale stačilo, kdyby šlo o doprovodný stream nebo post-show, jako má třeba Nintendo se svým Treehouse.

Ale ne, Take 2 opravdu místo her šlo cestou 40minutové panelové diskuze o diverzitě.

Tamější manažeři museli tušit, že si tím nabíhají na nabroušené vidle. Výsledek byl obdobný jako u Koch Media, ne-li horší. Diváci, kteří si uvědomili, že tu žádné zajímavé hry nejspíše neuvidí, se zdekovali a šli dělat něco jiného. A ti, kteří zůstali, strávili zbytek času trollením a urážením v chatu. Sedmnáct tisíc dislajků asi taky nikoho nepřekvapí. Jakkoliv často brojím proti davovému hejtu, zde není těžké pochopit, v čem vězela frustrace diváků. Take 2 tímto výstupem paradoxně hráčům zprotivil téma diverzity v herní branži.

Od vydání konzolí nové generace uběhl necelý rok. Jejich nedostatek doprovází i malý počet opravdu nových titulů, proto se mnozí dívali na letošní E3 s nadějí, že se line-up her konečně rozjede. I bez toho se každý rok soustředí veškerá pozornost právě na těch pár streamů, během kterých si diváci srovnávají v hlavách, co budou hrát příští roky, na co se mohou těšit i kdo se během prezentací vytáhl nejvíce. Vydavatelé Koch Media ani Take 2 tuto hráčskou perspektivu evidentně nebrali v potaz, nebo na ni úplně rezignovali. A výsledkem byly dva katastrofální streamy.

A co je úplně nejhorší, na rozdíl od legendární tiskovky Konami z roku 2010 z těch zmíněných streamů nejdou vytvořit žádné smysluplné memy. To už je na pováženou.

Autor:
Vietnamec z rodné Hané, který na chvilku utekl do Japonska. Několik let šéfuju undergroundovým herním webům, což je možná důvod, proč mi ustupuje a trpím nespavostí. Do toho jsem mediálním dělníkem na CNN Prima NEWS, dříve v Echo24.

Napiš komentář