GC 2019: Tahové Deus Ex? Z Rain of Reflections teče dystopická atmosféra po hektolitrech

Když se dnes řekne kyberpunk, snad každému se vybaví Cyberpunk 2077 (Ondra je mladý, opomenutí Blade Runnera mu odpusťte, pozn. red.). I podle našich dojmů půjde hratelnostně pecka od CDPR ve stopách bohužel pozastavené série Deus Ex. Atmosféru odysey Adama Jensena mi však na Gamescomu připomněl jiný titul. Rain of Reflections je prvním titulem švédského studia Lionbite Games, přesto ale vypadá naprosto parádně.

Do Sweden Game Areny jsem v průběhu veletrhu zavítal hned dvakrát. Nejprve jsme s Patrikem přišli na pozvání ochutnat výborný švédský sýr a pivo, další den už jsem měl domluvenou prohlídku všeho, co mohla studia z rodiště Felixe Kjellberga nabídnout.

V prostoru vyhrazeném pro Švédy mělo kóji mnoho studií, já však během vyhrazené hodinky stihl jen dvě hry. Nejprve jsem se zasekl u roguelike metroidvanie Source of Madness a poté jsem už po zbytek času nakonec velmi rád zkysl právě u Rain of Reflections.

Nemohl jsem se totiž odtrhnout. Ředitel studia Lionbite na mě bohužel neměl čas, a tak mě svěřil kolegovi. Z na první pohled sympatického vikinga se vyklubal skotský vedoucí sound designer Stuart Docherty. I díky jeho úžasnému přízvuku ho byla radost poslouchat.

Vývojáři, kterých je ve studiu jen osm, pracují na hře několik let, přičemž ji rozdělili na kapitoly, které vyjdou samostatně. Jako první vypustí do světa tu jménem Set Free. Hrajete v ní za Winonu, vědkyni, která pracuje na maskovacím systému. Ten se vám přijde ve hře vhod, když se budete plížit skrze načančané kanceláře i chudinské čtvrti. Právě Set Free je nejvíce kyberpunková. Další dvě prý už do této škatulky tak úplně nezapadají, a proto vývojáři raději používají jen přívlastek „dystopický”.

Rain of Reflections je v první řadě RPG. Dialogový systém jde do takové hloubky, že jako hráč vybíráte každou větu, kterou vaše postava vysloví. Mnoho je zdánlivě doplňkových, není třeba je vyslovit, ale připravíte se tím o informace. Na druhou stranu ale můžete danou postavu urazit tím, že budete moc šťouraví.

Právě vztahy s ostatními budou dialogy vaše rozhodnutí ovlivňovat nejvíc. Jak moc velké rozdíly budou a zda nejsou volby jen na okrasu, zjistíme až při vydání. Rozhodně má ale hra mít více konců. Ten váš bude záležet nejen na tom, co řeknete, avšak také na tom, jak budete hrát.

Vaši postavu sledujete z izometrického pohledu, přičemž je jen na vás, zda zvolíte tichý postup, nebo radši všechny nepřátele vystřílíte. Mně k tomuto žánru sedí více stealth, oba způsoby hraní ale působí – alespoň z toho, co jsem viděl – zcela rovnocenně. Co ale vypadá opravdu inovativně, jsou hackovací hádanky.

Na první pohled sice připomínají hry od Eidos Montréal, na ten druhý ale nabízejí vskutku zajímavé mechaniky. Některé jsou dokonce založené na tom, jak se odráží zvuk. Váš způsob hraní se pak, stejně jako volby v rozhovorech, odrazí ve vztazích s dalšími postavami.

Vaši postavu můžete ovládat dvěma způsoby. Buď jako point and click adventuru, nebo s gamepadem přímo ovládat pohyb. Souboje jsou ale vždy tahové.

Na Rain of Reflections pracuje osm lidí, což je ještě o dva méně než v případě Daymare: 1998 (recenze). Na rozdíl od akčního hororu ale na švédské dystopii není malý počet vývojářů vůbec znát. Hra běží na technologii Unity, špičková práce grafiků to ale velmi zdařile maskuje. Sice se prý vývojáři s enginem dost prali, výsledek ovšem stojí za to a hra tak může směle konkurovat větším titulům.

Na působivém vizuálu se velkou měrou podílí i umělecké zpracování. Naleštěné korporátní prostředí konstrastující se špínou a zmarem chudších oblastí působí přesně tak, jak by člověk chtěl od třetího Deus Ex, a to je velká pochvala. Atmosféru dokresluje povedená hudba, kterou složil mladý talent Jonatan Järpehag.

První kapitola Rain of Reflections, Set Free, vychází už 4. října. Další dvě, Open Eye a Undercurrent, prozatím nemají bližší termín vydání.

Hraju videohry, poslouchám divnou hudbu a nesnáším koprovku. Jsem závislý na Earl Greyi.

Napsat komentář