V Cooldownu od jeho začátku panuje nepsaná tradice, podle níž Vítek na začátku každého roku zaspamuje chat s aktuální herní výzvou, všichni to opalcují, rozepíšou si do tabulky své možné kandidáty a dalších 365 dní nic neděje. A prvního ledna nanovo. Loni jsme si ale s Vítkem řekli dost a oba dali výpověď, abychom se herní výzvě mohli věnovat naplno.
A povedlo se nám to! Ačkoliv kategorie zní zpočátku jednoduše, jejich splnění v rámci netradičních mantinelů je celkem zajímavá výzva, která nás donutila vychýlit se ze zajetých žánrů. Doporučujeme si zkusit aktuální herní výzvu 2022.
Pacifista
Dohraj hru, ve které se nevyskytuje násilí.
David: Najít titul, kde násilí není přítomno vůbec, není zcela jednoduché, a o hrách to něco vypovídá. Co ale nahradit souboje se zbraněmi třeba hudebním kláním? Lze dobýt vesmír jen s kytarou? Artful Escape je malá hra s velkým srdcem a je tak optimistická, že se v ní nevyskytuje ani žádná forma psychického násilí. Zkrátka ideální adept a výtečná feel good záležitost.
Hardcore verze výzvy, v níž je „nezabíjení“ jen jedním z řešení, mi uniklo o 2 mrtvá těla ve vile Kirina Jindoshe. Kdo hrál Dishonored 2, možná si vzpomene na místy iracionální chování Clockwork Soldiers, kterým přisuzuji tohle krveprolití. Popravdě ale vražda zůstala nevyřešena a za duše těch nebohých strážných se dodnes modlím u Outsidera.
Amerika, jak ji neznáte
Dohraj hru od vývojáře z některé americké země kromě USA.
Viet: Strašně, ale fakt strašně moc jsem si chtěl zkusit nějakou hru z Latinské Ameriky. Jednak jsem byl sám zvědav, jestli třeba takoví Mexičané neskrývají nedoceněný herní klenot, jednak se vždy snažím jít po vyšší variantě výzvy. Na Rock of Ages jsem ale neměl chuť a Kerbal Space Program ke mě nedokázal příliš promluvit. Navíc jsem letos měl opravdu málo času na rešerše a experimentální hraní, tudíž jsem musel snížit obtížnost a odbavit výzvu odbavit jinak.
Pak mi přistála na disk pre-alfa Company of Heroes 3 od kanadského studia Relic Entertainment, která obsahovala poněkud rozbitou část kampaně od vylodění v jižní Itálii po dobývání Monte Cassina. Počítá se to? Snad jo. A kdyby ne, tou dobou jsem chytl velkou druhoválečnou slinu a dojel stand-alone DLC Ardennes Assault (s překvapivě fajn scénáři) a dal pár kol proti PC v The British Forces. Tím jsem nedopatřením splnil alespoň lehčí část výzvy. Asi.
Pak mi přistála na disk pre-alfa Company of Heroes 3 od kanadského studia Relic Entertainment, která obsahovala poněkud rozbitou část kampaně od vylodění v jižní Itálii po dobývání Monte Cassina. Počítá se to? Snad jo. A kdyby ne, tou dobou jsem chytl velkou druhoválečnou slinu a dojel stand-alone DLC Ardennes Assault (s překvapivě fajn scénáři) a dal pár kol proti PC v The British Forces. Tím jsem nedopatřením splnil alespoň lehčí část výzvy. Asi.
Remaster
Dohraj remaster nebo remake jakékoliv hry.
David: S novým Xboxem jsem po článku Dana Krátkého dostal nápad dojet celou slavnou sérii Gears of War. Jedničku jsem rozjel v její původní verzi, ale s ovládáním jsem si moc nerozuměl. Remaster bohužel tenhle problém nevyřešil. Zatímco první půlka mě i přes mírné antipatie celkem bavila, dohrával jsem už jen z povinnosti a stojím si za tím, že krycí systém je slepá vývojová větev videoher.
Viet: Remasterů a remaků bylo vloni na výběr více než dost, nejvíce si mě ale kolem prstu omotala reinkarnace Final Fantasy VII, která vyšla už v roce 2020. S původní hrou jsem neměl žádné zkušenosti a celkově jsem sérii doposud unikal (jelikož jsem nevěděl, u kterého dílu začít), čili jsem se k ní dostal až přes PS+. A byla to láska na první, druhý i třetí pohled. Pokud si odmyslím Cloudovy kalhoty, z nich doteď chytám posttraumatický stresový syndrom.
Minihraní
Hardcore: Dohraj hru, včetně všech miniher, pokud je možné je dohrát. Povolené jsou jen hry, které obsahují minimálně tři minihry.
David: Je těžké posoudit, zda jsou v It Takes Two vůbec minihry, nebo jde o esenciální součást hry. S obměňováním schopností hlavního dua se totiž střídá i ovládání, kamera a žánry, takže vlastně hrajete několik her v jedné. A ano, do toho jsou tu ještě minihry, konkrétně úctyhodných 25. Cena za hru roky náleží tomuhle festivalu kreativity naprosto oprávněně.
Pořádný pařan
Dohraj hru, ve které strávíš alespoň 15 hodin.
David: S mým pečlivým a rozvážným stylem hraní všechno trvá déle než 15 hodin. I zápas v NHL. Posledních opravdu intenzivních a nejzáživnějších 15+ hodin, kdy se nuda nedostavila ani na chvíli (navzdory repetetivnosti), jsem letos zažil u Deathloopu, takže nominaci věnuji jemu.
Hardcore verzi 50 hodin jsem určitě pokořil u Destiny 2: Beyond Light. S každým větším rozšířením se do hry vracím s cílem dosáhnout mety a po několika týdnech dávám zase přednost realitě. Letošek nebyl výjimkou a prozření tentokrát přišlo po dvou večerech umírání v raidu Vault of Glass. Destiny 2 nicméně urazilo velký kus cesty. Scenáristi udělali poutavější příběh a vytvořili jedno z nejpropracovanějších herních sci-fi univers.
Destiny navíc i přes svou online podstatu nevyžaduje tolik času jako třeba MMORPG. A v základu je zdarma, takže jestli máte rádi střílení a zároveň RPG, sci-fi a zároveň fantasy, nebo kooperaci více hráčů a zároveň sólovou hru, velmi doporučuju.
Jménem zákona
Hardcore: Dohraj hru, ve které hraješ přímo za policistu nebo detektiva.
Viet: Jednou za čas se ve mně vzedme můj vnitřní Asiat (ok, tak jednou za měsíc) a dostane chuť na nějakou hru z prostředí Dálného východu. Nějak si tu absenci cestování musím vynahradit, že jo. Los padl na akční kousek Sleeping Dogs, který se vloni dočkal remasteru. A víte co? Rozbíjet struktury Triády v kůži poldy v utajení byla náramná zábava. Některé herní prvky i ovládání trošku zestárly, ale v porovnání třeba s některými díly Yakuzy nejsou vlastně tak kostrbaté, jak jsem se původně obával. A virtuální Hongkong? Miluju. Jednou se tam vydám i v reálu, až ta pandemie skončí.
Během roku jsem měl ještě možnost recenzovat The Great Ace Attorney, kde o detektivní prvky rovněž není nouze. Problém je ale ten, že protagonista je povoláním spíš advokát sbírající důkazy a provadějící výslechy než soukromé očko nebo strážce zákona. Tady argumentačně stojím na vodě, Spící hafani na druhou stranu v mých očí splnili podmínky pro odfajfkování hardcore varianty výzvy.
Čas je relativní
Hardcore: Dohraj hru, ve které jsi po většinu herní doby omezen časovým limitem.
David: Mise na čas jsem nikdy neměl rád. Byly frustrující a vypěstovaly u mě už v dětství přirozenou nenávist k deadlinům všeho druhu. Ve filmech ale tenhle motiv časově ohraničené smyčky funguje, doporučuju třeba oscarový Two Distant Strangers nebo Cruisovskou klasiku Edge of Tomorrow, a letos se časové loopy dostaly hojně i do her.
Twelve Minutes navíc mají hvězdné herecké obsazení a vydavatele pod Annapurna Pictures, kteří se věnují jak hrám, tak filmům, a oba světy umí propojit. Proč tedy Twelve Minutes nefunguje? Asi proto, že opakovat několikrát za sebou 12-ti minutovou rutinu skládající se ze stejných konverzací a chození po 2+kk není zábava.
Herní nášup
Dohraj hru včetně alespoň jednoho obsahového rozšíření (DLC, datadisk, apod.).
Víet: Bez mučení se přiznám, že tady jsem byl mimořádně marný. Mám v knihovně tolik her, které by splňovaly hardcore verzi výzvy, typicky remastery s kompletním balením všech přídavků. Prostě jsem se k nim ale nedostal, nebyla chuť nebo jsem si na ně vzpomněl až na podzim, kdy už jsem byl ale kvůli volebnímu nasazení časově v háji.
Pokusím se to vynahradit alespoň dvěma hrami, respektive dvojicí tahových strategií. Total War: Warhammer je moje velká vášeň, které po dávkách dobrovolně věnuji desítky hodin (ideálně během home office), zatímco dosluhující PC lapá po dechu. Odehrát všechna dostupná DLC s novými frakcemi ale není v životě normálně pracujícího člověka možné (je jich fakt hromada, pokud počítám i menší kusy s novými minifrakcemi), tudíž jsem se vloni zmohl jen na ovládnutí světa v dresech Tomb Kings. Naštvaní nemrtví Egypťané byli naštěstí dost silní na to, abych se relativně rychle prohnal celou mapou jako písečná bouře.
Druhým titulem je XCOM 2, přesněji jeho DLC War of the Chosen. Základní hru jsem kdysi dohrál na PC, nyní jsem byl zvědav, jak kompletní balík zvládne PS5. A víte co? Je to naprosto fenomenální strategická záležitost. Zbrusu nového obsahu a možností je tolik, že se díky němu zásadně proměnila hratelnost i celý průběh boje s emzáckými okupanty. Tohle si dejte, výzva nevýzva. Kdybych psal recenzi, pral bych se za 5/5.
Okna vesmíru dokořán
Dohraj hru, ve které se dá cestovat vesmírem.
David: Ratchet & Clank: Rift Apart je jedna z nejlíp vypadajících her loňského roku a každá planeta nabízí odlišné prostředí k objevování a nepřetržité akci. K meziplanetární dopravě mají protagonisté odpovídající plavidla, nicméně pohyb na rozdíl od dílu Crack in Time funguje jen prostřednictvím animace. Snad se v dalším díle na PS6 dočkáme návratu všech původních vychytávek ze starších dílů.
Dětský svět
Hardcore: Dohraj hru, ve které po většinu herní doby hraješ přímo za dětskou postavu.
David: Raz Aquato z Psychonauts 2 sice budí dojem větší vyspělosti než polovina dospělých postav ve hře, ale je mu pořád jen deset let. I díky tomu možná neprožívá výlety do podvědomí lidí kolem něj nijak melancholicky, nýbrž je vnímá s mladistvým nadhledem. Razputin si bezesporu zaslouží stát na piedestalu dětských protagonistů.
