GC 2019: Lovecraftovské Dead Cells s vygenerovaným prostředím? Source of Madness se chlubí vymazlenou technologií

Jak jsem byl předem srozuměn, Sweden Game Arena má každý rok na Gamescomu co nabídnout. Kromě extrémně slibného tahového RPG Rain of Reflections jsem si ve švédském stánku vyzkoušel ještě jeden zajímavý titul. Source of Madness možná vypadá jako pěkná, jinak ovšem obyčejná 2D akční skákačka. Pod její kapotou ale skrývá mnoho zajímavého.

Za to, že jsem si mohl vyzkoušet právě Source of Madness, mohla hlavně náhoda. Součástí domluvené schůzky byla prohlídka všeho, co Švédi mohli nabídnout. V Aréně však panoval lehký zmatek a jediný, kdo měl zrovna volno, byl Per Fornander.

Ten spolu se svým kolegou Robinem tvoří dvoučlenné studio Carry Castle a Source of Madness je jejich třetím a dosud nejambicióznějším titulem. Ač jde totiž o poměrně standardně vypadající hru vcelku zavedeného žánru (autoři se netají inspirací Dead Cells), pohání jej velmi ojedinělá technologie.

Vývojáři totiž spoléhají hlavně na machine-learning a procedurální generování. Všechno, co se hýbe (tedy až na animaci běhu), bylo vytvořeno nebo je vytvořeno počítačem v průběhu hraní. Podoba každého levelu, monstra a dokonce i jejich pohyby a zvuky (!) jsou výsledkem práce spousty řádků kódu (promiňte, jediné, co jsem kdy programoval, byli Lego Mindstorms roboti). Ač tedy pořád nejde o nejlichotivější přirovnání, technologicky má Source of Madness nejblíže k No Man’s Sky.

Víte ale, co je na tom všem technologickém tentononc nejlepší? Ono to není vůbec poznat. Per mi systém, na jakém hra funguje, vysvětloval až během samotného hraní, a zatímco jsem tak skákal a střílel do krásně plynule se hýbajících příšer, pomalu, ale jistě mi klesala brada.

No jo, no jo, má to experimentální, skvěle fungující systém level designu, jenže co hratelnost? Výborná. Hru jsem sice hrál na gamepadu, na klávesnici a myši to ale nejspíš půjde stejně dobře. Levým joystickem ovládáte pohyb postavičky, pravým pak míříte.

K dispozici není žádný melee-combat, veškerý boj provádíte s pomocí kouzelných světelných výbojů, i přesto je ale pocit z něj velmi uspokojující. Ve spojení s frenetickým double-jumpováním pak jde o krásně dynamickou zábavu. Nejlepší na tom všem nicméně je skákání po stromech. Ty se pod vaší vahou krásně ohýbají a vydávají při tom malebný zvuk.

Souce of Madness kromě neokoukané technologie spoléhá i na krásný umělecký styl. Ten, jak je u stále více her v módě, vychází z tvorby H. P. Lovecrafta (na Gamescomu jsme viděli i Stygian – Reign of the Old Ones). Díky tomu je na co se koukat a to, jak tvůrci dokázali vizuální design spojit s náhodností jednotlivých elementů, mi zkrátka hlava nebere.

Pokud jsem vás teď pro Source of Madness nadchnul, mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Ta dobrá je, že si demo můžete vyzkoušet už teď na serveru Game Jolt, hru přitom ani nemusíte stahovat. A ta špatná? Autoři plánují hru vydat až koncem příštího roku, přičemž ještě předtím vstoupí do early accesu.

Hraju videohry, poslouchám divnou hudbu a nesnáším koprovku. Jsem závislý na Earl Greyi.

Napsat komentář